Úspěšně jsem se živila jako keramička. Žila jsem sama s dvěma dětmi a musím říct, že nám nikdy nic nescházelo. Moje plastiky, reliéfy i drobnůstky se líbily a přiváděly do mé domácnosti spoustu lidí, kteří si rádi mé výrobky kupovali. Těšilo mě si s nimi vyprávět, naslouchat jejich příběhům a pomáhat řešit jejich problémy. Nikdy jsem se netajila se svou láskou k Bohu. Vždy jsem se sdílela se svými přáteli o tu nádhernou pravdu, že On všechny miluje a je přichystán nám vše odpustit a láskyplně nás provázet životem.

Noční úzkosti

Nechci si nechat pro sebe to, co se stalo v mém životě.

V mém životě se začaly dít zvláštní věci. Byla jsem hodně unavená a stále se to zhoršovalo. Ztrácela jsem sílu žít. Cítila jsem se špatně tělesně i duševně. Přicházely mi myšlenky skončit se životem. Když jsem šla kolem vody, něco mi našeptávalo: skoč do té vody a budeš mít pokoj. Když jelo větší auto, přitahovalo mě to k němu. Pouze proto, že mám tři děti, jsem to neudělala. Byly to opravdu těžké zápasy. Život se pro mne stal nesnesitelným.

Jak to všechno začalo

Jmenuji se Vašek a je mi 30 let. To, že jsem se jich dožil, je zázrak, za který vděčím Ježíši Kristu. Už celých 5 let je mým nejlepším přítelem a každým dnem se s Ním lépe poznávám.
Do té doby, než jsem se s Ježíšem setkal, jsem si "užíval" života. Hospody jsem navštěvoval od svých14-ti let. V 18-ti už jsem kromě práce a hospody ani nikam jinam nechodil. Začal jsem tušit, že pánem mého života nejsem já, ale "přítel" alkohol.

Narodila jsem se jako čtvrté velmi chtěné dítě po úmrtí mé sestry (11 let) čtyřicetileté mamince. Vyrůstala jsem osaměle. Dva starší bratři už byli z domu pryč. Rodiče se rozvedli a otec zemřel, když mi bylo dvanáct let. Maminka mě kárala a neměla pro mě dobré slovo, pohlazení ani čas. Vždy ráda a aktivně pracovala s lidmi v práci v různých zájmových kroužcích, po práci šila doma pro lidi, večer pak bývala unavená a se mnou si nepovídala. Bylo mi to často líto.

Vždy jsem tak nějak věřil, ale bylo to spíš formální. Živého Boha, jako ho poznávám teď, jsem neznal. Chodil jsem do kostela. Jednou jsem ale Bohu řekl, že si chci se svým životem naložit po svém. Věřím v něj, ale chci si řídit život sám. Užíval jsem si radostí tohoto světa - alkohol, diskotéky, prostě naprostá svévole.