Jmenuji se Vašek a je mi 30 let. To, že jsem se jich dožil, je zázrak, za který vděčím Ježíši Kristu. Už celých 5 let je mým nejlepším přítelem a každým dnem se s Ním lépe poznávám.
Do té doby, než jsem se s Ježíšem setkal, jsem si "užíval" života. Hospody jsem navštěvoval od svých14-ti let. V 18-ti už jsem kromě práce a hospody ani nikam jinam nechodil. Začal jsem tušit, že pánem mého života nejsem já, ale "přítel" alkohol.
Ve třiadvaceti zněl závěr lékařů: chronický zánět jater, chronický únavový syndrom. Vše už se točilo jen kolem alkoholu a jeho důsledků v mém životě. Lékaři sice tvrdili, že pokud pití omezím, nemoc by se neměla zhoršovat, ale moc to nefungovalo. Stále jsem podstupoval další testy a stále se přibližovalo jediné - invalidní důchod.

A pak přišel rok 1997. Bylo mi 25 a vůbec poprvé jsem slyšel o živém Bohu. "Miluje tě!", říkali. "Nemusíš se trápit, nemusíš umírat. To Ježíš umíral. Bůh dal svého jediného Syna, abys mohl žít. Žít věčný život v Jeho přítomnosti."

Byl prosinec a já se rozhodl nabídku přijmout. Otevřel jsem své srdce Ježíši a pozval jsem Ho do svého života. Od toho dne žiji život skutečně "na plný pecky". Teď teprve si užívám.

Hned na jaře jsem se opět dostavil na lékařské testy. Věděl jsem, že mě Bůh uzdravil, přesto jsem nevěřil vlastním očím! Výsledky byly absolutně normální. To si ovšem nehodlal připustit můj lékař a testy jsme za měsíc zopakovali. Závěr byl jednoznačný: má játra jsou tak zdravá, jako kdyby nikdy nepřišla do styku s alkoholem.

Byl jsem dokonale uzdraven živým Bohem. On žije! A tak pro mne je a i dál bude jedinou nadějí.