Jmenuji se Elena a narodila jsem se 16. 6.1984 v Orenburgu v Rusku. Svého otce jsem nikdy nepoznala, proto musela moje matka hodně pracovat, aby pro nás vydělala dostatek peněz, měla pro mně tedy málo času a já jsem byla často doma sama. Ve třinácti jsem kouřila svoji první cigaretu a pila alkohol. V patnácti jsem se svým tehdejším přítelem poprvé zkoušela jointa. Mě bylo z toho tak špatně, že už jsem nikdy více drogy nekouřila.
Když mi bylo 16, odstěhovala jsem se s matkou z Ruska do Berlína, seznámila jsem se s mladým mužem a hned jsem otěhotněla. Krátce poté, co jsem porodila svou dceru Katharinu, poznala jsem lidi, kteří měli co do činění s heroinem. Přemluvili mně, abych si taky něco vzala. Protože jsem ve své situaci byla zcela přetížená a nevěděla jsem jak dál, začala jsem nakonec také s heroinem. Pro mne bylo všechno nové a bylo toho příliš. Nová země, nová řeč, tak brzy těhotná, narození Kathariny bez jejího otce, atd. Jelikož jsem byla závislá na heroinu a nebyla jsem Katharinu schopna vychovávat, poslala jsem ji k mé matce.
Od té doby to šlo s mým životem opravdu s kopce, drogy mně zcela ovládly. V roce 2005 jsem se konečně chtěla drog zbavit a dát svůj život do pořádku a tak jsem šla na 10 měsíců na terapii, avšak během následné péče jsem se k nim znovu vrátila. Důvodem bylo nejspíš to, že všichni z mé skupiny se k drogám také vrátili a já se nudila. Chtěla jsem být konečně samostatná, vyučit se, mít vlastní byt - ale to všechno bylo moc dlouhé, nějak mi to v životě nešlo dost rychle. Poté, co jsem se vrátila k heroinu jsem ještě více pociťovala své selhání a byla jsem sama sebou velmi zklamaná. Znovu a znovu jsem se pokoušela odpoutat se od heroinu, ale byla jsem prostě moc slabá. Místo toho, abych byla konečně čistá, sklouzávala jsem stále hlouběji a spotřeba heroinu byla pořád větší, až jsem ji už nedokázala financovat.

Abych získala peníze na heroin, skončila jsem nakonec jako prostitutka v ulicích Berlína. Tam jsem po páté otěhotněla, třikrát jsem už mezitím šla k potratu. Jelikož jsem tentokrát nebyla zdravotně pojištěná, neměla trvalé bydliště a bála se, že byl na mne
vydán zatykač, jelikož jsem obchodovala s drogama, potrat u lékaře jsem nepostoupila. DÍKY BOHU!!! I když bylo moje břicho čím dál větší, pokoušela jsem se těhotenství konzumací drog zahnat a i dál jsem si vydělávala jako prostitutka. Ale vždy, když jsem byla sama, musela jsem plakat, byla jsem tak zoufalá a neznala jsem žádné východisko.

Má babička mi v dětství často vyprávěla o Ježíši, proto jsem se ve svém zoufalství často modlila k Bohu. Mohl by mi z této beznadějné situace pomoci? Nevěděla jsem... V červnu 2008 jsem už zatím byla těhotná 8 měsíců a stále jsem se živila jako prostitutka, zcela závislá na heroinu.
Ale tu se stal ten vytoužený zázrak, Bůh doslova zasáhl do mého života. Skutečně jsem se jednoho večera na tahu seznámila s křesťany, s Joergem a Piou Kohlheppovými z organizace Budoucnost pro tebe. Vyprávěli mi o Ježíši a o tom, že jen On mně může zcela osvobodit. Najednou bylo všechno zase tak blízké, vzpomněla jsem si na příběhy o Ježíši, které jsem slýchala od své babičky. Věděla jsem, že to nebyla náhoda. Bůh vyslyšel mé modlitby!!! Pomalu jsem si k oběma vybudovala důvěru, pomohli mi získat zdravotní pojištění a doprovodili mně do nemocnice.
3. 7. 2008 pak přišla na svět moje druhá dcera Jasmin pod silným vlivem drog. V té době jsem byla žel ještě stále závislá na drogách a tak musela být Jasmin léčena čtyři týdny na jednotce intenzivní péče (morfiem). Já jsem teď sice věděla, že mi Ježíš dokázal pomoci, ale cítila jsem obrovskou vinu, když jsem viděla Jasmin ležet na jednotce intenzivní péče. Co jsem jenom tomu miminku udělala, co z té maličké bude? Nedokázala jsem ten psychický tlak vydržet a tak jsem znovu utíkala před odpovědností a zmizela jsem mezi drogama.
DÍKY BOHU, se Joerg a Pia intenzivně starali o Jasmin, nosili tu malou hodiny na rukou, aby jí ulehčili od abstinenčních příznaků. Přitom se se svými křesťanskými přáteli za maličkou moc modlili a i tentokrát zasáhl Ježíš úžasným způsobem, tak, že Jasmin „odvykačku" dobře přečkala a dnes je úplně zdravým dítětem. Protože jsem stále ještě bojovala s drogama, šla Jasmin z nemocnice nejprve na půl roku k Joergovi a Pie, kteří se o ni skvěle starali. Můj život v té tobě probíhal jako horská dráha, jednou jsem byla téměř bez drog, ale v další chvíli jsem byla zase v tom. Ale Ježíš, moje mamka, Joerg a Pia i ostatní spolupracovníci org. Budoucnost pro TEBE to se mnou nevzdali a tak jsem se konečně po půl roce s pomocí mnoha modliteb a stálé podpory dokázala drog úplně zbavit. Teď jsem se chtěla zcela vydat Ježíši a nechala se pokřtít.

Když se dnes, v září 2009, dívám zpětně na svůj život, můžu jen říci, že skutečně existuje živý Bůh, bez Něhož bych se nikdy z této posrané a beznadějné situace nedostala. Byla jsem tak zatížena vinou, ale Ježíš mi všechno odpustil, uzdravuje mé srdce a v těch uplynulých 8 měsících mně bohatě obdarovával. Jsem Ježíši tolik vděčná, že mně osvobodil od těch ďábelských drog, včetně cigaret.

Směla jsem skutečně prožít: „Koho Ježíš osvobodí, je skutečně svobodný!" Jan 8,36.
A stal se ještě jeden zázrak: I když jsem svou maminku tak velmi zklamala, zase mně přijala k sobě domů a tak se teď obě staráme o mé dvě sladké dcery. Už i Katharina se rozhodla pro Ježíše a chodí pravidelně do dětského klubu.
Jsem Bohu z celého srdce vděčná, že nás jako rodinu zase svedl dohromady a že mi dal dvě tak nádherné děti, které táááák miluji.

Elena

Publikováno s laskavým svolením Vinice Cheb o.s.