Jmenuji se Petr Novotný, pocházím z ateistické rodiny a vyrostl jsem v komunistickém Československu. O Bohu se u nás doma nikdy nemluvilo, ale byli jsme vychováváni k odporu vůči Komunistické straně.
Velkou roli v životě naší rodiny hrál sport. Můj otec byl trenérem sportovní gymnastiky a bývalý člen širšího národního týmu. I já jsem se tedy snažil realizovat ve sportu. Začínal jsem gymnastikou a přes fotbal jsem se dostal až k tenisu, u kterého jsem už potom zůstal. Životní filozofie mého otce byla prostá: „Nauč se pořádně sport, aby ses dostal na Západ a mohl mě tam potom pozvat." Ale dřív než k tomu došlo, spadla železná opona a já se na „Západ" mohl dostat legálně. Už ale nemělo smysl tam zůstávat, protože jsem se každý den mohl vracet domů.

Se zprávou o Boží existenci jsem byl poprvé konfrontován po mém návratu ze základní vojenské služby v dílenském provozu První brněnské strojírny, kde jsem pracoval jako dřevomodelář. Jeden můj spolupracovník tenkrát na sklonku vlády totality, asi v roce 1985, uvěřil v Boha a snažil se mi to nějakým způsobem sdělit. Pamatuji si jen, že jsem se mu tenkrát vysmál a argumentoval jsem tím, že přece všichni ví, že jsme se postupně vyvinuli... Až později jsem si mohl uvědomit, v jaké slepotě, hlouposti, nevědomosti a domýšlivosti jsem se nalézal.

Krátce po pádu totalitního zřízení jsem byl s otázkou Boží existence konfrontován znovu. Tentokrát to již bylo v místě mého nového bydliště - v Chebu. Potkal jsem své staré přátele, manželský pár, kteří sami nedávno v Boha uvěřili. Jakoby věděli v čem mám největší problém, začali mi na základě vědeckých důkazů vysvětlovat, že evoluční teorie je vědecky nepodložený a neuskutečnitelný lidský výmysl. Kupodivu jsem se jim nevysmál, ale nad věcí jsem zapřemýšlel a musel jsem jejich argumenty uznat za pravdivé. Uvědomil jsem si, že vznik života z neživé hmoty působením neživých okolností je vyloučen a pravděpodobnost vzniku byť i jen toho nejnepatrnějšího živého organismu působením náhodných okolností je nulová. Na základě rozumového, racionálního a logického uvážení těchto skutečností jsem došel k jednoznačnému závěru, že je zde vyšší, nesmírně inteligentní bytost, nazýváme ji „Bůh" která nás stvořila. Pochopil jsem, že tak jako nenajdete hodináře v hodinkách, nenajdete ani tohoto Stvořitele v trojrozměrném prostoru a že zcela logicky musí být někde mimo něj. Mí přátelé mi ještě vysvětlili, že o Bohu - Stvořiteli mluví jediná kniha - Bible.
Na základě tohoto poznání jsem tedy uznal existenci Stvořitele, ale to ještě nebylo to nejpodstatnější, byl to teprve začátek hledání.

Toto setkání se odehrálo v době, kdy jsem se již znal se svou ženou. Oba dva jsme prošli životem ve vztazích, které nebyly ideální a hledali jsme důvěru jeden k druhému. Cítil jsem, že nám něco chybí, že zde musí být nějaký pevný základ a že to nějakým způsobem souvisí s tím Bohem - Stvořitelem o kterém jsem už věděl.
Společně jsme si tedy obstarali Bibli, začali ji číst a to pěkně od začátku. Moc moudří jsme z toho nebyli, ale měli jsme upřímnou snahu poznat pravdu a nalézt Boha.
Jako kdyby Bůh naše hledání viděl (a On ho opravdu viděl) a chtěl se nám dát nalézt, setkal jsem se nedlouho poté s člověkem, který mi předal tu informaci, kterou jsem potřeboval slyšet. Řekl mi, že Ježíš Kristus zemřel za mé hříchy a že On je ten Stvořitel a Bůh, který přišel na tuto zemi v těle člověka, aby zemřel za náš hřích. Tím nás zachránil a skrze víru v tuto jeho oběť na kříži nám umožnil návrat do původně pro nás zamýšleného vztahu s Bohem.V tu chvíli jsem sám v sobě věděl, že je to pravda. Uvědomil jsem si nesmyslnost života bez Boha a byl jsem naplněn obrovskou radostí z toho, že život má smysl, že je za ním Boží plán, že Bůh nás zná a chce s námi být navěky. Své pocity bych nejlépe vyjádřil slovy: naplnění, pokoj, jistota, nalezení pravdy. Najednou jsem věděl, proč tu jsem a jaký má tenhle život na Zemi smysl.Následně jsem přijal Ježíše Krista jako svého Spasitele a Pána a začal jsem číst Bibli (počínaje od Nového zákona), abych co nejlépe poznal, jaký Bůh je a co ode mě žádá. Na základě tohoto mého svědectví v zápětí uvěřila i moje žena, takže spolu od té doby můžeme sdílet nádhernou jednotu víry v jediného Stvořitele - Boha a v Jeho Syna Ježíše Krista i v Ducha svatého, kterého Bůh poslal na tuto zem jako našeho učitele a průvodce, abychom těmto věcem vůbec mohli porozumět.

Od té doby uplynulo již téměř 20 let. Se svou ženou jsme k sobě našli vzájemnou důvěru a žijeme ve šťastném manželství na pevném základě, který má jméno Ježíš Kristus. Náš společný život nebyl a není vždy procházkou růžovým sadem a museli jsme řešit i velmi vážné životní situace. Víme ale, že v tom všem byl Bůh s námi a pomáhal nám všechno překonat a obstát.
V současné době žijeme v Chebu, kde jsme v roce 2004 založili sdružení VINICE CHEB, o. s., které v současné době koordinuje službu evangelisty Kornelia Nováka v České Republice, provozuje křesťanské knihkupectví a e-shop. Za pomoci a podpory sdružení Wort des Lebens e.V. z Německa tvoříme i společenstvím křesťanů.
Naším největším přáním je, aby každý člověk našel pokoj s Bohem a věčný život, který pro nás Bůh připravil skrze oběť Ježíše Krista.

Vaši Petr a Táňa Novotní

Publikováno s laskavým svolením Vinice Cheb o.s.