D. Listy psané v Kostnici 1415 z vězení
Listy Husovy upravil a přehlédl Bohumil Mareš a vydal roku 1911 jako 3.vydání.
Jde o otisk z vydání "Comenia" z roku 1891 a z lidového vydání "Samostatnosti" z roku 1901.
Dopisy jsou skenovány a načteny pomocí OCR s mnoha chybami a bez korektur. Korektury si musí udělat každý sám
srovnáním načteného dopisu ve Wordu s fotokopií dopisu v JPG.
-
Úvod
Následkem ujednání mezi papežem Janem XXIII. a kardinály, zejména na naléhání poslednějších, jest Hus dne z8. listopadu 1414,
pětadvacátý den svého pobytu v Kostnici, pod záminkou slyšení u kardinálů do bytu papežova povolán a tu přes horlivý odpor Jana z Chlumu
svobody zbaven, ačkoliv papež dříve přátelům Husovým byl přislíbil, že nedopustí naň násilí, a ačkoliv i Husovi dal oznámiti, že na čas sňal s něho
klatbu a interdikt z Kostnice. Jan z Chlumu všemožně se přičinil o osvobození jeho a i král Zikmund z počátku se ozval, přece jest ve vězení podržán,
především osm dní v domě jednoho kanovníka, od 6. prosince pak až do 24. března v dominikán-ském klášteře. Ve vězení tomto temném a
smrdutém Hus na smrt ochuravěl...
celý článek
; Fotokopie: JPG1
-
54.Pražanům 1415, 19.ledna
Žalob na Husa bylo podáno několik; odpůrcové snesli množství článků, kterým prý Hus učil,
vytýkajíce mu i věroučné odchylky. Michal de Causis (viz list č. 51) podal již v listopadu neb počátkem prosince 1414
Janu XXIII. osm článků a obžaloby z neposlušenství atd., i žádal uvěznění Husovo.
celý dopis
; Fotokopie: JPG1 ; JPG2
-
55. P. Janu z Chlumu 1415, 3.ledna
Jan z Chlumu na Chrudimsku, příjmím Kepka, jeden z tří Zikmundem Hunovi daných průvodčí,
učinil velice mnoho pro svého svěřence, chráně a bráně ho.
Hned po svém příchodu do Kostnice šel 4. listopadu spolu s Jindřichem Lacembokem k papeži,
jenž slíbil, ie Hunovi ublížiti nedá, třebas by prý jemu i vlastního bratra byl zabil.
celý dopis
; Fotokopie: JPG1 ; JPG2
-
56. Janu z Chlumu 1415, ledna 5.- 8.
Na žádost svou k Janu z Chlumu (v listě předchozím), aby u krále Zikmunda v příčině veřejného slyšení
před sněmem se přimluvil, obdržel Hus od Jana z Chlumu následující udpověd:
"Příteli v Kristu nejmilovanější! Vězte, že král dnes mluvil s posly všech národů (totiž čtyř národů čili sborů,
v které celý sněm se dělil, a to národ německý, italský, francouzský a anglický, k nimž později ještě přistoupil
španělský), celého sněmu o skutcích vašich a zvláště stranu slyšení veřejného.
Ti všickni mu určitě a rozhodně slíbili, že ovšem budete míti veřejné slyšení.
celý dopis
; Fotokopie: JPG1 ; JPG2
-
57. Petroví z Mladenovic 1415, brzo po 19. lednu
Petr z Mladenovic, jemuž přítomný list svědčí, byl bakalářem svobodných umění a tajemníkem Jana z Chlumu,
později byl spolufarářem Křišťana z Prachatic, mistrem, na čas i rektorem university Pražské a sepsal dvě
(jedno obšírnější) vypravování o při Husově v Kostnici.
celý dopis
; Fotokopie: JPG1 ; JPG2
-
58. Janu z Chlumu 1415, brzo po 19. lednu
Od chvíle, kdy Hus rozhodl se jíti na sněm, kojil se jistou nadějí, že veřejně na sněmě bude mluviti,
že se očistí z podezření a snad i že si sněm pro svůj názor nakloní. I v přítomném listě má hlavně to již přislíbené
(viz list Chlumův v úvodu č. 56) veřejné slyšení na mysli, žádá si znáti svého soudce, prosí, aby král a svědci jini
po slyšení nedovoloval ho zase vězniti a vykládá, v kterých kusech ho protivníci mohou právě obviniti.
celý dopis
; Fotokopie: JPG1 ; JPG2
-
59. Janu z Chlumu 1414, 3.ledna
V obžalobách (viz úvod č. 54) bylo Michalem, Pálčem i Gersonem jako ,pohoršlivý a velice záhubný blud"
Husovi vytýkáno, že sáhl na kněžské časné zboží následujícími větami, kterýmž prý učil, "že církev nemusí
(nemá) časného majetku míti; jak Kristus nebyl bohat i apoštolé jeho, tak ani jeho náměstkové a následovníci
těchto nemají časné zboží míti; že desátky a dávky církvi a duchovním dané jsou pouhou almužnou...
celý dopis
; Fotokopie: JPG1 ; JPG2
-
60. Přátelům svým v Kostnici 1415, 4.ledna
Hus byl ve vězení soudní komisí mnohokráte vyslýchán. O výslechu odává zprávu v přítomném listě,
oznamuje, čeho od sněmu žádal, co odpověděl tázán byv na jednotlivé články, jakých zakusil příkoří i pro učení ,
své i pro domněnku biskupů o velikém bohatství, které dle zdání jejich má.
celý dopis
; Fotokopie: JPG1 ; JPG2
-
61. Janu z Chlumu 1415, 5. března
Žádá, aby mu vyložil sen, který měl o kapli Betlémské: Vyložte mi sen této noci. Viděl jsem, jak v Betlémě
zničiti chtěli všecky obrazy Kristovy a ničili je. Já následujícího dne jsem vstal a viděl jsem mnoho malířů,
kteří zhotovili krásnější a četnější obrazy, na které s radostí jsem patřil...
celý dopis
; Fotokopie: JPG1 ; JPG2
-
62. Janu z Chlumu 1415, brzo po 5. březnu
Na předcházející list byl Petr z Mladenovic, tajemník, jménem pána svého Jana z Chlumu odpověděl 5. března
následovně: "Příteli nejmilejší, nemějte starostí vzhledem k slyšeni, poněvadž již neobvykle mnoho se mluví
o něm a o jiných činech vašich, a doufáme, že to všecko s dopuštěními Božím k svatému konci dospěje.
Toliko zanechte nyni všelikého blouznění a matení hlavy své zmořené a přemyšlujte o námitkách,
které vám tam učiní, jak byste odpověděl.
celý dopis
; Fotokopie: JPG1 ; JPG2
; JPG3
-
63. Svým přátelům 1415, mezi 5.-18. březnem
Jan z Chlumu opětně byl Husovi dopsal následovně: "Příteli nejmilejší! Věztež, že o vaše jednání a pravdy nikdy
tak živě nebylo se zasazováno jako nyní, ale vyskytly se jiné věci s tím nesouvisící a mimotní,
pro které vaše jednání se odkládá. Všickni vaši přátelé, předevšim však Křišťan (t. j. z Prahy přišedší)
jsou kolem dobré vdovy (t. j. Fídy) jako kolem nové vdovy Sareptské.... .....Byv dopisem potěšen toto v odvět
příteli píši: Velryba, jáma, oheň a svědek zahubit s to nebyli Jonáše, Danjele, mládce tři, Susanu,
poněvadž byli Spravedliv, mravný, čisti, ona cudná, naděj mající v Pána spravedlivého, jenž chrání v něj,
doufající. Laskavě on Husa může také z vězení ohavného Vysvobodit zavřeného, ač on často urazil jeho,
celý dopis
; Fotokopie: JPG1 ; JPG2
-
64. Janu z Chlumu 1415. 5. března
Konečné projednání pře Husovy se protahovalo, a tento až posud nevěděl, zda hude vyhověno žádosti
jeho v příčině veřejného slyšení, k čemuž i Zikmund měl nápomocen býti. Mezi tím komise vyšetřovala a vyslýchala.
Hus pak odpovídal ústně i písemně. V přítomném listě Hus prosí pana Janem a své přátely, aby z Kostnice
neodcházeli, nýbrž konec jednání v jeho záležitosti vyčkali,
celý dopis
; Fotokopie: JPG1 ; JPG2
; JPG3
-
65. Přátelům svým v Kostnici 1415, mezi 20-24. března
Po smrti Alexandra V. stal se roku 1410 papežem Jan XXIIL, z vůle spojených kardinálů, muž to nemravný a
nesvědomitý, kdys námořní loupežník, smilník nejhoršího druhu a podezřelý ze zavraždění svého předchůdce
(viz listy 17, ig, 82 a 88). Po dlouhém zdráhání dal se pohnouti k tomu, že svolal obecný církevní sněni
do Kostnice, kterýž měl konečně papežskou trojici konečným sesazením obou protipapežů jeho,
Benedikta XIII. a Řehoře XII., ukliditi a církev ud domnělého kacířství Viklefova a Husova očistiti a
reformaci církve v hlavě i v oudech provésti. Jan XXIIL. byl v Kostnici úplně v rukou kardinálů,
jimiž se dal zcela ovládati a jimž v ničem odporovati se neodvážil. Mezi sněmovníky nabývalo vrchu mínění,
že všichni tři papežové mají odstoupiti; poněvadž proti Janovi byla podána žaloba v 45 článcích, slíbil,
že odstoupí, ale spolu žádal přeložení sboru do některého italského města a byl v podezření,
že chce utéci a sněm rozpustiti. Ačkoliv brány městské byly střeženy, podařilo se mu dne 20. března 1415
pomocí Fridricha, vévody rakouského, v přestrojení prchnouti a v městě Fridrichově, v nedalekých Šafhúzách se skrýti. Následek útěku byl zmatek v Kostnici, chátra počala drancovati a jen osobním zakročeními Zikmundo-vým jest horším věcem zabráneno.
Sbor pak teprv dne 20. května sesadil Jana XXIII. a uvěznil ho počátkem června v Gottlibenu. '
V přítomném listě, psaném přátelům, kteří Husa podle žádosti minu-lého listu byli navštívili,
připomíná útěku papežova a některých svých přátel.
celý dopis
; Fotokopie: JPG1 ; JPG2
-
66. Přátelům svým v Kostnici 1415, 24. března
Papež Jan XXIII., uprchnuv do Šafhúz, povolal za sebou také komorníky své a strážce Husovy;
tito odevzdali klíče vězení Zikmundovi. Tento mohl nyní Husa beze všeho propustiti;
ačkoliv, když ještě nebyl v Kostnici, byv zpraven o uvěznění Husovu, zvláštní posly k němu byl poslal a
za propuštění Husovo žádal, a přišed opětně o to usiloval a proto i s kardinály se znesnadnil,
až jiní konečné povolil, když vyhrožovali, že raději sněm rozpustí, tedy za těch několik měsíců úplné
změnil svou mysl. Moha to učiniti, Husa nyní nepropustil, nýbrž radil se s otci a nedbaje proseb českých přátel
Husových, odevzdal klíče biskupu Kostnickému, který téhož dne (23. března) v noci vězně dal dopraviti na zámek
Gottliben, kdě se uvězněnému velmi zle vedlo.
V listě přítomném v den svého převezení z Kostnice psaném prosí přátele,
aby se co nejdříve obrátili na krále a jej pohnuli, aby mu strážce od svého dvoru dal anebo jej z vězení ještě tohoto
večera vysvobodil.
celý dopis
; Fotokopie: JPG1